Evidence skutečných majitelů: kdo se zapisuje a jak
- 22. 11. 2026
- Publikováno
U běžné s.r.o. je potřeba zjistit, které fyzické osoby ji v konečném důsledku vlastní nebo kontrolují, a zajistit správné údaje v evidenci skutečných majitelů. U jednoduché vlastnické struktury může stačit automatický průpis z obchodního rejstříku. Jindy je nutný návrh soudu nebo žádost notáři. Zápis zkontrolujte po změnách vlastnictví a před výplatou zisku nebo důležitým hlasováním. Následky nezápisu mají zákonné podmínky a výjimky.
Pro koho je článek
- Pro jednatele, kteří chtějí zjistit, jestli mají zápis v pořádku.
- Pro firmy se společníkem právnickou osobou, například zahraniční mateřskou společností.
- Pro ty, kdo měnili společníky nebo podíly a nevědí, jestli se změna propsala.
Přehled povinností nové firmy najdete v článku Co zařídit po založení s.r.o.. Související změny popisují články Převod obchodního podílu a Změna jednatele, další témata najdete v průvodci Změny ve společnosti.
Co je evidence skutečných majitelů
Evidence skutečných majitelů (ESM) je zákonná evidence podle zákona č. 37/2021 Sb., kterou vedou soudy[1]. Od 17. 12. 2025 není veřejně přístupná[4]. Zapisuje se do ní, kdo za firmou skutečně stojí: jméno, bydliště, datum narození, státní občanství, povaha postavení a velikost podílu[1]. Zápis provádí soud nebo notář[1].
Povinnost zajistit zápis má firma sama. Zákon jí říká evidující osoba. Za firmu jedná jednatel.
Jak zjistit, co máte zapsané
Na stránce evidence[5] se přihlaste datovou schránkou firmy a otevřete úplný výpis[4]. Jak schránku používat, popisujeme v článku Datová schránka s.r.o.. Výpis porovnejte se skutečností: podíly, hlasovací práva, dohody mezi společníky a vlastníky mateřské firmy.
Tip: Banka nebo obchodní partner vás o výpis často požádá. Mějte proto aktuální úplný výpis po ruce.
Kdo je skutečný majitel
Skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která právnickou osobu v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje[1]. U obchodní společnosti to je typicky ten, kdo přímo nebo přes jiné osoby[1]:
- má podíl nebo hlasovací práva větší než 25 %,
- má právo na víc než 25 % zisku, jiných vlastních zdrojů nebo likvidačního zůstatku,
- uplatňuje rozhodující vliv, například může jmenovat nebo odvolat většinu jednatelů.
Rozhoduje „větší než 25 %“. Společník s přesně 25 % tak není skutečným majitelem podle výše podílu. Může jím ale být z jiného důvodu, například kvůli hlasovacím právům, nároku na zisk nebo dohodě se společníky.
Když skutečného majitele nelze určit
Pokud po prověření vlastnictví, prospěchu a rozhodujícího vlivu nelze skutečného majitele určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po společnosti rozumně požadovat, použije se náhradní určení. Skutečnými majiteli jsou pak osoby ve vrcholném vedení[1]. U jednoduché s.r.o. to bývají jednatelé. U složitějšího řízení nebo skupiny je potřeba posoudit konkrétní osoby a strukturu[1]. Firma musí zaznamenat, jak skutečného majitele zjišťovala[1].
Nejčastější situace
- Fyzická osoba má podíl větší než 25 %: zpravidla se propíše automaticky. Ověřte, že průpis proběhl a že nikdo jiný firmu nekontroluje jinak.
- Společníkem je česká firma: průpis přes mateřskou společnost jen za podmínek § 38 odst. 7[1]. Ověřte podmínky.
- Společníkem je zahraniční firma: zpravidla návrh s popisem struktury a doklady o vlastnících.
- Nikdo nemá víc než 25 % a nikdo nemá rozhodující vliv: náhradní určení vrcholného vedení. Lze požádat o průpis členů statutárního orgánu podle § 41 odst. 3[1].
- Firma v minulosti zapisovala majitele návrhem: automatický průpis podle § 38 se nepoužije, dokud o něj nepožádáte[1].
Kdo musí mít skutečného majitele zapsaného
Povinnost mají české právnické osoby a svěřenské fondy[1], tedy s.r.o., akciové společnosti, spolky, nadace i SVJ. Výjimky stanoví zákon úzce: stát, kraje a obce, státní a příspěvkové organizace a několik dalších veřejnoprávních subjektů[1].
Velikost firmy ani to, jestli podniká, roli nehraje. Povinnost má i jednočlenná s.r.o. bez obratu.
Automatický průpis
U s.r.o. se do ESM automaticky propíše každý společník, který je fyzickou osobou a má v obchodním rejstříku zapsaný podíl větší než 25 %[1]. Pokud průpis proběhne, zákon to považuje za splnění povinnosti[1]. Výpis ale vždy porovnejte se skutečností.
Modelový příklad: Jana a Petr vlastní každý 50 % s.r.o., oba jsou zapsaní v obchodním rejstříku jako společníci, mají odpovídající hlasovací práva a nikdo jiný firmu nekontroluje. Do ESM se propíšou automaticky. Samostatný návrh zpravidla nepotřebují, správnost průpisu ale ověří ve výpisu.
Průpis nepokryje všechno:
- Společníkem je firma. Majitel mateřské společnosti se propíše jen za podmínek § 38 odst. 7[1].
- Kontrola nevychází z podílu. Například dohoda společníků, jiné rozdělení zisku nebo hlasování ve shodě.
- Náhradní určení vrcholného vedení. Za zákonných podmínek lze požádat o automatické propisování členů statutárního orgánu[1]. Tuto možnost je nutné aktivovat návrhem soudu nebo žádostí notáři. Nenastaví se sama jen tím, že nikdo nemá podíl přes 25 %.
- Firma zapisovala majitele návrhem. Pak se § 38 nepoužije[1]. Firma může soud nebo notáře požádat, aby se majitel napříště propisoval automaticky[1].
Jak podat návrh na zápis
Zápis jde dvěma cestami. Výsledek je stejný[3].
U soudu
Návrh se podává na elektronickém formuláři v aplikaci evidence[5]. Vyplněný formulář musíte skutečně podat. Obchodní korporace ho podává elektronicky: datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem[3].
Soudní poplatek za zápis, nahrazení nebo výmaz údajů u obchodní korporace je 4 000 Kč[2]. Platí se jednou za návrh, i když měníte víc údajů[2]. Bytová a sociální družstva a další právní formy mají jiné sazby. Návrh na výmaz všech údajů bez náhrady je od poplatku osvobozen[2].
Pokud soud návrhu v celém rozsahu vyhoví, provede zápis bez vydání rozhodnutí[1]. Celková doba závisí i na podkladech.
U notáře
Notář provede zápis na žádost firmy[1]. Pokud zápis neodmítne, vydá osvědčení a zápis provede do 3 pracovních dnů od doručení žádosti[1].
U běžné s.r.o. činí tarifní odměna za vlastní zápis a související úkony 500 Kč[6]. Za osvědčení se přidává 1 300 Kč u jednodušší struktury, nebo 2 500 Kč u složitější[6]. Do hranice čtyř osob se nezapočítává samotný skutečný majitel ani firma, které se zápis týká[6]. Jde o základní odměny. Celková částka může zahrnovat i další úkony, výdaje a DPH. Konkrétní cenu si nechte potvrdit podle podkladů své společnosti.
Co doložit
- Doklad o postavení skutečného majitele. Například výpis z obchodního rejstříku, společenská smlouva nebo seznam společníků[3]. Co je ve veřejném rejstříku, obvykle dokládat nemusíte[3].
- Doklady o struktuře. U zahraniční mateřské společnosti výpis z jejího rejstříku nebo jiný doklad o vlastnících. U složitější struktury může být potřeba víc dokladů.
- Doklady totožnosti u zahraničního skutečného majitele[3].
- Překlady. U cizojazyčných listin obvykle kopii originálního znění a prostý překlad do češtiny[3].
- Plnou moc, podává-li návrh zástupce[3].
Obvykle stačí prosté kopie listin[3]. Souhlas skutečného majitele se zápisem není potřeba[3]. Majitel ale musí firmě poskytnout potřebné informace[1].
Kdy zápis řešit
Zápis se zajišťuje bez zbytečného odkladu po rozhodné skutečnosti[1]. Konkrétní počet dní zákon neuvádí. Typicky jde o:
- převod podílu nebo vstup nového společníka,
- změnu ve vlastnictví mateřské společnosti,
- změnu jména nebo bydliště skutečného majitele,
- změnu jednatelů, pokud jsou zapsaní jako vrcholné vedení.
Pokud se na konkrétní údaj vztahuje nastavený automatický průpis a propsané údaje odpovídají skutečnosti, samostatné podání do ESM není potřeba. Po změně výpis zkontrolujte. Pokud se skutečný majitel mění z důvodu, který průpis nepokrývá, například změnou vlastníků zahraniční mateřské společnosti, zajistěte aktualizaci bez zbytečného odkladu. Nečekejte na jinou změnu v obchodním rejstříku.
Vlastní dokumentace
Firma si údaje o skutečném majiteli zaznamenává a uchovává po celou dobu jeho postavení a dalších 10 let[1]. U náhradního určení vrcholného vedení zaznamenává i kroky, které při zjišťování udělala[1].
Co hrozí, když skutečný majitel zapsaný není
- Výplata zisku a dalších plnění. Nezapsání skutečného majitele může za podmínek § 53 zabránit výplatě zisku, jiných vlastních zdrojů nebo likvidačního zůstatku[1]. Zákaz se může týkat i souvisejících právnických osob či uspořádání. Pro náhradní skutečné majitele z vrcholného vedení zákon stanoví výjimku[1]. Právo na nevyplacený zisk může na konci účetního období zaniknout[1].
- Hlasování. Za podmínek § 54 může být nezapsanému skutečnému majiteli i souvisejícím subjektům zakázáno hlasovat nebo rozhodovat jako jediný společník[1]. Výjimku má náhradní majitel z vrcholného vedení a také postavení, které vzniklo během 30 dnů před rozhodováním[1]. Tyto výjimky neposouvají obecnou povinnost aktualizovat evidenci.
- Pokuta. Až 500 000 Kč hrozí v zákonem vymezených případech, zejména když firma ani po soudní výzvě nezajistí žádný zápis, nebo nenapraví stav po rozhodnutí o nesrovnalosti[1]. Nejde o automatickou pokutu za každou opožděnou změnu. Samostatný přestupek může spáchat i skutečný majitel, který neposkytne potřebnou součinnost, pokud to soud potvrdí[1].
- Praktické potíže. Výpis nebo doklad o zápisu chtějí například banky a poskytovatelé dotací[3].
Před významnou výplatou nebo hlasováním proto neověřujte jen to, že nějaký výpis existuje, ale že odpovídá skutečným osobám a aktuálnímu stavu.
Ministerstvo spravedlnosti po znepřístupnění evidence veřejnosti uvádí, že se opět uplatňují postupy při nesrovnalostech i zákonné následky nezápisu[4]. V konkrétním případě je třeba posoudit podmínky příslušného ustanovení.
Kdo do evidence vidí
Od 17. 12. 2025 není evidence veřejná[4]. Přístup mají[4]:
- firma k vlastnímu zápisu, po přihlášení datovou schránkou,
- úřady a soudy při výkonu své působnosti,
- banky, notáři, advokáti a další povinné osoby podle zákona proti praní peněz, na základě dálkového přístupu,
- ostatní podle výkladu ministerstva jen přes soud, pokud prokážou oprávněný zájem. Rozhodují o tom soudy.
Parlament projednává novelu, která má přístup na základě oprávněného zájmu upravit podrobněji[7]. Ke dni kontroly článku nebyla přijata.
Časté otázky
Musí se zapsat i jednočlenná s.r.o.?
Ano. Pokud je jediným společníkem fyzická osoba, zpravidla se propíše automaticky z obchodního rejstříku[1]. Přesto si ve výpisu ověřte, že průpis proběhl.
Kolik stojí zápis do evidence skutečných majitelů?
U soudu 4 000 Kč za návrh u obchodní korporace[2]. U notáře je u běžné s.r.o. základní tarifní odměna 500 Kč za zápis a 1 300 Kč nebo 2 500 Kč za osvědčení podle složitosti struktury, k tomu případné výdaje a DPH[6]. Automatický průpis nic nestojí.
Kde najdu formulář?
Formulář je v oficiální aplikaci evidence skutečných majitelů[5]. Po vyplnění ho musíte podat soudu, u obchodní korporace elektronicky[3]. Po přihlášení datovou schránkou firmy uvidíte i aktuální stav zápisu[4]. U notáře formulář nevyplňujete, podklady zpracuje on.
Kdo je skutečný majitel, když mají čtyři společníci po 25 %?
Samotné čtyři podíly po 25 % neurčují skutečného majitele podle výše podílu. Ještě je potřeba prověřit hlasovací práva, nárok na zisk a rozhodující vliv, například podle dohod mezi společníky. Až pokud skutečného majitele nelze určit při zákonem požadovaném úsilí, použije se náhradní určení vrcholného vedení[1].
Musí skutečný majitel se zápisem souhlasit?
Ne[3]. Musí ale firmě poskytnout údaje a doklady potřebné k zápisu[1].
Musí mít skutečného majitele zapsaného i SVJ nebo spolek?
Ano, zákon je obecně neosvobozuje[1]. Za podmínek § 38 odst. 4 se u nich údaje mohou propsat automaticky z veřejného rejstříku[1].
Uvidí obchodní partner, kdo firmu vlastní?
Běžný obchodní partner už nemá volné veřejné vyhledávání[4]. Může vás požádat o výpis. Banky a další povinné osoby mají vlastní přístup[4].
Evidence skutečných majitelů s Firmality
Nevíte, zda je zápis správný, nebo potřebujete doložit složitější vlastnickou strukturu? Prověříme podklady a pomůžeme zajistit odpovídající zápis do evidence skutečných majitelů.
Zdroje a další informace
- [1]Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů – § 4 (vlastnictví a kontrola korporace), § 5 (vrcholné vedení), § 7 (výjimky), § 8 (záznamy a uchovávání údajů), § 9 (povinnost zajistit zápis), § 10 (součinnost), § 11 (kdo evidenci vede), § 13 (zapisované údaje), § 20 a § 30 (zápis soudem), § 34 (zápis notářem), § 38 (automatický průpis), § 41 (zápis návrhem a průpis vrcholného vedení), § 53 a § 54 (soukromoprávní následky), § 55 (přestupky).
- [2]Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích – § 11 odst. 1 písm. m) (osvobození výmazu bez náhrady), sazebník, položka 11 bod 2 a bod 3.
- [3]Portál veřejné správy – Zápis, změna a výmaz údajů v Evidenci skutečných majitelů.
- [4]Finanční analytický úřad – Informace ke znepřístupnění evidence skutečných majitelů veřejnosti.
- [5]Evidence skutečných majitelů – Ministerstvo spravedlnosti.
- [6]Notářská komora ČR – Notářský tarif, položky S a ZA.
- [7]Poslanecká sněmovna – sněmovní tisk 260, novela zákona o evidenci skutečných majitelů.
Veřejné zdroje ověřeny 22. listopadu 2026.