Účetní závěrky v likvidaci
- 17. 11. 2026
- Publikováno
Účetní závěrka v likvidaci se sestavuje k několika důležitým dnům. Před vstupem do likvidace jde zpravidla o mimořádnou závěrku, ke dni vstupu se připravuje zahajovací rozvaha a soupis jmění. Další závěrky mohou následovat na konci účetního období a při dokončení likvidace. Rozhoduje správné datum, rozsah výkazů i jejich zveřejnění.
Pro koho je článek
- Pro likvidátory, kteří chtějí vědět, co mají s účetní připravit a kdy.
- Pro účetní, kteří poprvé vedou firmu v likvidaci.
- Pro ty, které soud vyzval k doložení účetních dokumentů k výmazu.
Přehled celého tématu najdete v průvodci Likvidace společnosti.
Účetní dny likvidace v přehledu
Účetnictví likvidace stojí na několika dnech. Zapište si je hned na začátku:
- Den před vstupem do likvidace: uzavření knih a účetní závěrka. Zpravidla mimořádná, při souběhu s koncem účetního období řádná[1].
- Den vstupu do likvidace: otevření knih, zahajovací rozvaha a soupis jmění[1, 2].
- Konec účetního období během likvidace: řádná závěrka[1].
- Den konečné zprávy: účetní závěrka k témuž dni, sladěná s návrhem na použití zůstatku[2].
- Den zpracování návrhu na rozdělení zůstatku: uzavření knih a závěrka[1, 7]. Pokud připadne na stejný den jako konečná zpráva, nejde o dvě samostatné závěrky.
- Následující den: otevření knih pro další vypořádání[1].
Firma vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena[2]. Datum se proto vyplatí zvolit s účetní předem.
Ke kterému dni a do kdy jsou dvě různé otázky. Rozvahový den určuje, k jakému datu závěrka zachycuje stav společnosti. Okamžik sestavení je den, kdy je závěrka skutečně hotová a má připojený podpisový záznam[1]. Závěrka „k 30. červnu“ tedy nemusí být podepsaná už 30. června. Zvlášť pak běží lhůty daňových přiznání, zveřejnění a doplnění podání soudu.
Účetní závěrka před vstupem do likvidace
Ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace firma uzavře účetní knihy a sestaví účetní závěrku[1]. Zpravidla jde o mimořádnou závěrku. Pokud ale tento den připadá na poslední den účetního období, jde o závěrku řádnou[1].
- Vstup 1. července: závěrka k 30. červnu. U firmy s kalendářním účetním rokem je mimořádná.
- Vstup 1. ledna: závěrka k 31. prosinci předchozího roku. U firmy s kalendářním účetním rokem je řádná. Nevznikají dvě závěrky za stejné období.
Závěrka obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu. Malá a mikro účetní jednotka nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. U ostatních záleží na zákonných pravidlech pro jejich typ a kategorii[1].
Na závěrku navazuje daňové přiznání za část zdaňovacího období před vstupem do likvidace. Podává se do 30 dnů od vstupu[4]. Druh závěrky sám lhůtu přiznání neurčuje, účetní a daňový termín posuďte zvlášť. Podrobnosti najdete v článku Daňová přiznání při likvidaci.
Zahajovací rozvaha a soupis jmění
Ke dni vstupu do likvidace se knihy znovu otevírají[1]. Likvidátor sestaví zahajovací rozvahu a soupis jmění[2].
- Zahajovací rozvaha otevírá účetnictví likvidace.
- Soupis jmění je přehled majetku a dluhů firmy. Dostane ho každý věřitel, který o něj požádá a uhradí náklady[2].
Ani to, že firma nemá majetek, tuto povinnost neruší. Rozsah dokumentů závisí i na dluzích a dostupných podkladech. Soud o ně může při výmazu požádat.
Závěrky během likvidace a jejich zveřejnění
Firma v likvidaci dál vede účetnictví. Když likvidace přesáhne konec účetního období, sestaví k jeho poslednímu dni řádnou závěrku[1]. Dlouhá likvidace tak znamená každý rok další závěrku.
Závěrky se zveřejňují uložením do sbírky listin[1, 3]. Nejzazší hranice je 12 měsíců od rozvahového dne. U firem s povinným auditem platí navíc 30 dnů od ověření auditorem a schválení[1]. Se zveřejněním nečekejte na konec likvidace.
Sestavit, zveřejnit a doložit soudu jsou tři různé věci. Malá nebo mikro účetní jednotka bez povinného auditu nemusí ve sbírce listin zveřejnit výkaz zisku a ztráty[1, 6]. Sestavit ho ale musí. A soud může jeho předložení chtít při posouzení návrhu na výmaz.
Pokud závěrky ve sbírce listin chybějí, soud je může před výmazem chtít doplnit. Více v článku Firma dlouho v likvidaci.
Účetní závěrka ke dni konečné zprávy
Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace. K témuž dni sestaví účetní závěrku a připojí k ní podpisový záznam[2].
Zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a závěrku pak předloží tomu, kdo ho do funkce povolal, a vždy také valné hromadě. U jednočlenné s.r.o. je to jediný společník[2, 5].
Účtování likvidace společnosti po konečné zprávě
Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku se účetní knihy uzavřou a sestaví se účetní závěrka[1, 7]. Tento krok je potřeba sladit se závěrkou ke dni konečné zprávy.
Následující den se knihy znovu otevřou[1]. Účtuje se v nich vypořádání daní a výplata podílů na zůstatku. Pokud pak přibudou další náklady nebo výnosy, posoudí účetní jejich dopad na další uzavření účetnictví. Bez dalších výsledkových operací nemusí další závěrka vzniknout[7].
Přiznání podle § 240c odst. 3 daňového řádu se podává do 15 dnů od zpracování návrhu na použití zůstatku. Týká se části zdaňovacího období přede dnem jeho zpracování[4]. Nezaměňujte ho s rozvahovým dnem závěrky.
Co z toho chce rejstříkový soud
K návrhu na výmaz se přikládají listiny, které dokládají zapisované skutečnosti[3, 8]. Ve dvou výzvách k doplnění návrhu z naší praxe soudy chtěly:
- Zahajovací rozvahu a soupis jmění ke dni vstupu do likvidace a závěrku ke dni konečné zprávy včetně přílohy a podpisového záznamu. Na doplnění bylo 30 dnů. Soud tak kontroloval správná data i úplnost dokumentů.
- „Účetní závěrku ke dni vstupu do likvidace“. Na doplnění bylo 15 dnů.
Formulace „závěrka ke dni vstupu“ v konkrétní výzvě nemění obecné pravidlo. Účetní závěrka se sestavuje ke dni před vstupem, ke dni vstupu vzniká zahajovací rozvaha a soupis jmění[1, 2]. Nejasný požadavek řešte se soudem a účetní včas. Samotný dotaz soudu lhůtu k doplnění neprodlužuje.
Podobně jeden soud nazval závěrku ke dni konečné zprávy „řádnou“, i když účetně jde zpravidla o mimořádnou. Rozhodující je rozvahový den a obsah.
Co dalšího k výmazu patří, shrnuje článek Návrh na výmaz z obchodního rejstříku.
Kontrolní seznam
- Datum vstupu do likvidace je dohodnuté s účetní.
- Závěrka ke dni před vstupem je sestavená a podepsaná. Druh (řádná, nebo mimořádná) odpovídá rozvahovému dni.
- Zahajovací rozvaha a soupis jmění ke dni vstupu jsou sestavené.
- Pokud likvidace přesáhla konec účetního období, je za něj řádná závěrka.
- U každé závěrky je zkontrolovaný rozsah a termín zveřejnění. Dokumenty pro soud odpovídají jeho konkrétnímu požadavku.
- Závěrka má rozvahový den shodný se dnem konečné zprávy. Návrh na použití zůstatku a účetní uzavření jsou sladěné.
- Dokumenty dostala valná hromada nebo jediný společník, případně i ten, kdo likvidátora povolal.
- Účetní má zaznamenaný den zpracování návrhu, navazující otevření knih a lhůtu daňového přiznání.
Časté otázky
Kdo podepisuje závěrky v likvidaci?
Závěrku ke dni konečné zprávy podepisuje likvidátor[2]. U závěrky ke dni před vstupem nerozhoduje jen to, za jaké období čísla jsou. Důležitý je i okamžik, kdy se závěrka skutečně sestavuje, a kdo je tehdy oprávněn za firmu jednat. Externí účetní výkazy připraví, odpovědnost za účetnictví ale zůstává firmě[1].
Stačí místo závěrky poslat daňové přiznání?
Ne. Přiznání závěrku nenahrazuje. U společnosti vedoucí účetnictví se k přiznání předkládají také účetní výkazy a příloha[9]. Zveřejnění ve sbírce listin a doložení dokumentů k výmazu mají vlastní pravidla.
Firma roky nic nedělala a závěrky chybějí. Co teď?
Chybějící závěrky se doplňují zpětně podle dokladů. Doporučujeme to udělat ještě před vstupem do likvidace. Jak na to u neaktivní firmy, popisuje článek Likvidace společnosti bez majetku.
Likvidace společnosti s Firmality
Potřebujete sladit závěrky a dokumenty k výmazu? Pomůžeme s přípravou podání a domluvíme se s účetní.
Zdroje a další informace
- [1]Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví – § 5 odst. 2 (odpovědnost za účetnictví), § 17 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2 písm. b) a c) (otevírání a uzavírání knih), § 18 odst. 1 až 3 (účetní závěrka, okamžik sestavení, podpisový záznam), § 19 odst. 1 (řádná a mimořádná závěrka, zahajovací rozvaha), § 21a odst. 2, 4 a 9 (zveřejňování).
- [2]Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – § 187 odst. 2 (vstup do likvidace), § 193 (působnost likvidátora), § 199 (zahajovací rozvaha a soupis jmění), § 205 (konečná zpráva a účetní závěrka).
- [3]Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících – § 19 (doložení listin), § 66 písm. c) (účetní závěrky ve sbírce listin).
- [4]Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád – § 240c (daňová tvrzení při likvidaci).
- [5]Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích – § 94 (předložení nejvyššímu orgánu).
- [6]Finanční správa – Otázky a odpovědi k novele zákona o účetnictví od 1. 1. 2016 (otázky 7 a 8, zveřejňování).
- [7]Ministerstvo financí – České účetní standardy pro podnikatele, standard č. 021 Vypořádání a likvidace, bod 5.1.2.
- [8]Portál veřejné správy – Výmaz z obchodního rejstříku.
- [9]Finanční správa – Daň z příjmů právnických osob, obecné informace.
Veřejné zdroje ověřeny 17. listopadu 2026.