223 000 125Kontakt
Průvodce · Likvidace společnosti

Likvidátor společnosti: kdo jím může být a co dělá

Kdo likvidátora jmenuje, jaké má povinnosti, za co odpovídá a jakou má odměnu
16. 11. 2026
Publikováno

Likvidátor společnosti zajišťuje vypořádání jejího majetku a dluhů při ukončování firmy. Může jím být i dosavadní jednatel nebo společník, pokud splňuje zákonné podmínky. Během likvidace zastupuje společnost a za řádný výkon funkce odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu. V článku vysvětlujeme především pravidla pro s.r.o.

Pro koho je článek

  • Pro jednatele a společníky, kteří rozhodují, kdo likvidaci povede.
  • Pro likvidátory, kteří chtějí vědět, co přesně mají na starosti a za co odpovídají.

Přehled celého tématu najdete v průvodci Likvidace společnosti.

Kdo může být likvidátorem

Likvidátorem může být osoba způsobilá být členem statutárního orgánu[1]. Fyzická osoba musí být plně svéprávná a nesmí u ní existovat zákonná překážka výkonu funkce[2]. Překážkou je například příslušný zákaz činnosti, odsouzení za některý ze zákonem vyjmenovaných trestných činů nebo trvající konkurs na její majetek. Výčet není úplný, rozhodují podmínky zákona o obchodních korporacích[2].

  • Jednatel nebo společník. Může jím být i dosavadní jednatel nebo společník. Společnost zná zevnitř a funkci může vykonávat i bez odměny.
  • Externí osoba. Například člověk se zkušenostmi s likvidacemi. Hodí se, když se jednatelé likvidaci věnovat nechtějí nebo nemohou.
  • Právnická osoba. Za ni funkci vykonává zmocněná fyzická osoba[1].

Likvidátorů může být i více. Pak tvoří kolektivní orgán[1].

Může být jednatel zároveň likvidátorem?

Ano, pokud splňuje zákonné podmínky. U malých s.r.o. je to běžné řešení. Jednatel v roli likvidátora může využít pomoc účetní i administrativní podporu při dokumentech, notáři a zápisech. Jeho vlastní odpovědnost za řádný výkon funkce tím ale na dodavatele nepřechází[1].

Kdo likvidátora jmenuje

Likvidátora povolává příslušný orgán společnosti[1]. U s.r.o. ho volí valná hromada, pokud tak určuje společenská smlouva, jinak o něm rozhoduje jednatel[1, 2]. V jednočlenné společnosti vykonává působnost valné hromady jediný společník. V praxi se likvidátor povolává spolu s rozhodnutím o zrušení společnosti. Funkce vzniká účinností povolání, rozhodnutí může určit i pozdější den. Zápis do obchodního rejstříku tuto skutečnost jen zveřejňuje[1].

Co když likvidátor chybí?

  • Dokud není povolán, vykonávají jeho působnost všichni jednatelé[1].
  • Soud jmenuje likvidátora i bez návrhu, pokud ho společnost nepovolala nebo pokud sám rozhodl o zrušení společnosti[1].
  • Soud může jmenovat i jednatele bez jeho souhlasu. Takový likvidátor nemůže sám odstoupit, může ale soudu navrhnout, aby ho funkce zprostil[1].
  • Nelze-li jmenovat nikoho jiného, vybere soud likvidátora ze seznamu insolvenčních správců[1].

Povinnosti likvidátora

  • Zapsat vstup do likvidace do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu[1].
  • Používat dodatek „v likvidaci“ u názvu společnosti[1].
  • Oznámit vstup do likvidace věřitelům. Známým věřitelům přímo, to je samostatná povinnost. Ostatním dvojím zveřejněním výzvy s odstupem nejméně dvou týdnů a s lhůtou nejméně tři měsíce od druhého zveřejnění[1].
  • Sestavit zahajovací rozvahu a soupis jmění ke dni vstupu do likvidace[1].
  • Zajistit účetnictví a daně. Účetní závěrky, daňová přiznání při vstupu do likvidace a na jejím konci[3], datovou schránku a povinnosti k pojišťovnám. Více v článku Daňová přiznání při likvidaci.
  • Zpeněžit majetek a zaplatit dluhy. Pohledávky zaměstnanců uspokojí přednostně. Toto pravidlo běžné likvidace neplatí, je-li společnost v úpadku[1].
  • Hlídat úpadek. Jakmile se o úpadku dozví, nebo se o něm při náležité pečlivosti dozvědět měl, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh[1, 4].
  • Vyhotovit konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku a předložit je valné hromadě, u jednočlenné s.r.o. jedinému společníkovi[1, 2].
  • Vypořádat věřitele. Likvidační zůstatek vyplatí až po uspokojení věřitelů, kteří se přihlásili včas, a po poskytnutí dostatečné jistoty u sporných či dosud nesplatných pohledávek[1].
  • Vyřídit souhlas správce daně s výmazem. Správce daně při tom kontroluje i případné zdanění výplaty zůstatku[3, 7].
  • Podat návrh na výmaz do 30 dnů od skončení likvidace[1].
  • Uschovat závěrečné dokumenty (konečnou zprávu, návrh na použití zůstatku a účetní závěrku) po dobu 10 let od zániku společnosti[1]. Pro ostatní účetní a personální písemnosti platí lhůty podle jiných předpisů.

Pořadí kroků se lhůtami popisuje článek Jak zlikvidovat s.r.o. krok za krokem. Co když firma na dluhy nemá, vysvětluje článek Likvidace firmy s dluhy.

Odpovědnost likvidátora

Likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu[1]. Musí jednat s péčí řádného hospodáře: loajálně ke společnosti, s potřebnými znalostmi a pečlivě[1]. Vztahují se na něj také pravidla o střetu zájmů a zákaz konkurence[2]. Při prodeji majetku má například usilovat o odpovídající cenu.

  • Náhrada škody. Pokud povinnosti poruší a společnosti vznikne škoda, musí ji nahradit. Kdo škodu nenahradí, ručí věřitelům za dluhy společnosti v rozsahu, v jakém ji nenahradil, pokud se věřitel nemůže domoci plnění na společnosti[1].
  • Nepodání insolvenčního návrhu. Za škodu z toho vzniklou odpovídá věřitelům[4].
  • Odvolání soudem. Na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní povinnosti, a jmenuje nového[1].

Likvidátor nemusí být účetní ani právník. Měl by ale mít k dispozici účetní a vědět, kdy si přizvat odborníka.

Odměna likvidátora

Likvidátor povolaný společností. Odměnu a způsob její výplaty určuje ten, kdo likvidátora povolal[1]. Je vhodné předem písemně upravit odměnu i náhradu výdajů a zajistit potřebné schválení[2]. Funkci lze vykonávat i bezplatně. Pokud ujednání o odměně chybí nebo je vadné, nelze nárok posoudit bez zákonných pravidel a jejich výjimek[2].

Likvidátor jmenovaný soudem. Odměnu určuje soud podle nařízení vlády, zpravidla procentem z likvidačního zůstatku. Za podmínek stanovených nařízením, například když zůstatek na odměnu nestačí, činí odměna 1 000 Kč a soud ji může přiměřeně zvýšit až na 20 000 Kč. Nejde o obecné minimum a maximum každé likvidace. Hotové výdaje, které nelze uhradit ze zůstatku, platí stát nejvýše do 50 000 Kč[5].

Daň a pojistné. Odměna patří mezi náklady likvidace. Odměna likvidátora, který je fyzickou osobou, je příjmem ze závislé činnosti[6]. Zdanění, pojistné a související registrační povinnosti je potřeba posoudit podle konkrétní odměny a podmínek účasti na pojištění. Výplatu proto včas naplánujte s účetní. U právnické osoby je odměna jejím běžným zdanitelným příjmem.

Kolik stojí likvidace jako celek, rozebírá článek Kolik stojí likvidace s.r.o..

Jednatel a likvidátor

  • Funkce jednatele nekončí. Jmenováním likvidátora funkce jednatele sama o sobě nekončí. Likvidátor přebírá působnost potřebnou k provedení likvidace a zastupuje při ní společnost[1, 8]. Jednatel musí předat podklady a poskytnout potřebnou součinnost. Jeho případná odpovědnost za dřívější jednání tím nezaniká.
  • Předání účetnictví. Předem se dohodněte, kdo předá účetnictví a kdo zajistí účetní závěrku ke dni před vstupem do likvidace. Rozvahový den sám neurčuje, kdo ji sestaví a podepíše.
  • Když funkce likvidátora skončí a nový není povolán, vykonávají jeho působnost opět jednatelé[1].
  • Odstoupení. Likvidátor povolaný společností může z funkce odstoupit. Je potřeba správně doručit oznámení a určit den skončení funkce podle použitelné právní úpravy[1, 2]. Likvidátor, kterého soud jmenoval bez jeho souhlasu, odstoupit nemůže, za zákonných podmínek ale může požádat soud o zproštění funkce[1]. I při odstoupení musí jednat s péčí řádného hospodáře[1].

Co se ve firmě vstupem do likvidace mění, popisuje článek Firma v likvidaci: co to znamená.

Časté otázky

Musí být likvidátor zapsaný v nějakém seznamu?

Nemusí. Seznam insolvenčních správců je důležitý jen tehdy, když soud nemůže jmenovat likvidátorem nikoho jiného[1].

Je likvidátor totéž co insolvenční správce?

Ne. Likvidátor provádí likvidaci společnosti, insolvenční správce spravuje majetek v insolvenčním řízení[4]. I když soud jmenuje likvidátorem osobu ze seznamu insolvenčních správců, neznamená to, že společnost prochází insolvencí[1].

Může být likvidátorem cizinec?

Ano, pokud splňuje podmínky pro člena statutárního orgánu[2]. V praxi je důležité, aby mohl podepisovat dokumenty a komunikovat s úřady, případně na dálku s ověřenými podpisy.

Může likvidátor vyplatit společníky hned?

Ne. Podíl na likvidačním zůstatku nelze vyplatit, ani jako zálohu, dokud nejsou uspokojeni věřitelé, kteří se přihlásili včas, a u sporných či nesplatných pohledávek poskytnuta dostatečná jistota[1].

Co když likvidátor nic nedělá?

Záleží na tom, kdo ho povolal. U likvidátora povolaného společností může o odvolání a náhradě rozhodnout příslušný orgán společnosti. Likvidátora jmenovaného soudem může odvolat pouze soud[1]. Pokud likvidátor řádně neplní povinnosti, může jeho odvolání navrhnout soudu ten, kdo osvědčí právní zájem[1]. Jak dokončit likvidaci, která se táhne roky, popisuje článek Firma je roky „v likvidaci“.

Likvidace společnosti s Firmality

Likvidátorem budete sami? Připravíme dokumenty, zajistíme notáře, zápisy i zveřejnění a pohlídáme lhůty až do výmazu. Aktuální nabídku a rozsah služby najdete na stránce likvidace společnosti.

Zdroje a další informace

  1. [1]Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – § 154 (zmocněnec právnické osoby), § 159 (péče řádného hospodáře a ručení), § 160 (odstoupení), § 163 (zbytková působnost statutárního orgánu), § 187 (zápis a dodatek „v likvidaci“), § 189 (povolání likvidátora a působnost jednatelů), § 190 (více likvidátorů), § 191 (jmenování soudem, zproštění funkce, seznam insolvenčních správců), § 193 (působnost a odpovědnost), § 194 (odvolání likvidátora), § 195 (odměna), § 197 (pohledávky zaměstnanců), § 198 (oznámení věřitelům), § 199 (zahajovací rozvaha a soupis jmění), § 200 (insolvenční návrh), § 205 (konečná zpráva a uchování dokumentů), § 206 (výplata zůstatku a jistota), § 207 (návrh na výmaz)
  2. [2]Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích – § 12 (jediný společník), § 46 (překážky výkonu funkce), § 54 a násl. (střet zájmů), § 58 (odstoupení), § 59 až § 61 (smlouva o výkonu funkce, odměna a jiná plnění), § 94 (předložení konečné zprávy), § 190 odst. 2 písm. d) (volba likvidátora valnou hromadou), § 199 (zákaz konkurence)
  3. [3]Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád – § 238 (souhlas s výmazem), § 240c (daňová přiznání při likvidaci)
  4. [4]Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon – § 98 (povinnost podat insolvenční návrh), § 99 (odpovědnost za škodu)
  5. [5]Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., znění od 1. 1. 2026 – § 5 až § 9 (odměna a hotové výdaje likvidátora jmenovaného soudem)
  6. [6]Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – § 6 odst. 1 písm. c) bod 2 a odst. 4 (příjmy ze závislé činnosti)
  7. [7]Portál veřejné správy – Výmaz z obchodního rejstříku
  8. [8]Nejvyšší soud – rozsudek 27 ICdo 65/2023 (rozsah zastupování v likvidaci)

Veřejné zdroje ověřeny 17. listopadu 2026.